|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Význam a druhové složení nerybí složky v potravě rybožravých predátorů
Mach, Jakub ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vejřík, Lukáš (oponent)
Rybožraví ptačí predátoři jsou často pokládáni za výhradní požírače ryb a jako takoví jsou viněni z působení značných ztrát na rybích populacích a tím i z působení ekonomických škod. Za použití literární rešerše je mapována důležitost a druhové složení nerybí složky kořisti v potravě vybraných patnácti druhů ptačích rybožravých predátorů. Cílem práce je určit velikost nerybí části potravy využívané jednotlivými druhy rybožravých predátorů a kategorizovat je na základě rozdílů ve velikosti této složky potravy. Dále je pak cílem určit některé z faktorů, které mohou ovlivňovat jak velikost a druhové složení nerybí části potravy, tak i její samotnou analýzu. Dle nalezených dat vykazovalo pět druhů ptáků ve své potravě téměř výhradně ryby, osm dalších druhů také vykazovalo preferenci rybí kořisti, avšak v absolutní většině případů i s přítomnou a z hlediska výživy důležitou složkou nerybí kořisti. Dva druhy jevily známky značného potravního oportunismu. Jako vlivy, které mohou ovlivnit množství nerybí kořisti v potravě těchto rybožravých predátorů, byly stanoveny zejména potravní nabídka prostředí, použitá metoda analýzy potravy, nedostatečná pozornost věnovaná jiné, než rybí složce potravy, či menší pozornost věnovaná některým druhům rybožravých ptáků. Klíčová slova: Rybožraví ptačí predátoři, nerybí...
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Projekty aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Nová, Petra ; Marhoul, Pavel ; Kumstátová, Tereza
Snahou sborníku je pokusit se shrnout dosavadní zkušenosti s aktivní podporou některých ohrožených živočichů a využít je pro další rozvoj a zefektivnění projektů tohoto typu. Realizovaných projektů bylo velké množství, mnohé z nich po sobě nezanechaly žádnou publikační ani jinou stopu, jiné jsou zdokumentovány pouze nedostatečně a nelze je nijak hodnotit. Do hodnocení se tak dostaly zejména projekty hrazené z veřejných rozpočtů, u kterých je stanovena povinnost podání zprávy o realizaci projektu. Hodnoceny byly aktivity realizované od roku 1980, v případě, že byl určitý projekt významný z metodologického hlediska nebo má přímé vazby na současnost, bylo možno zahrnout i projekty starší. Hodnocení celostátně koordinovaných projektů a dále všech, u kterých došlo k jakýmkoliv reintrodukcím. Projekty byly věnovány těmto živočichům: vodní měkkýši, rak říční, motýli, blanokřídlí, ryby, obojživelníci, želva bahenní, ještěrka zelená, ostatní plazi, užovka stromová, hohol severní, drop velký, tetřev hlušec, čáp bílý, moták lužní, puštík bělavý, sova pálená, sýček obecný, sýc rousný, ledňáček říční, netopýři, sysel obecný, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Záchranný program - program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2006 – 2015
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Havlíčkův Brod ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Zoologická zahrada, Jihlava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český nadační fond pro vydru, Třeboň ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Beran, Václav ; Hlaváč, Václav ; Culková, Markéta ; Toman, Aleš ; Hájková, Petra ; Roche, Marcela ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Program péče pro vydru říční v ČR je rámcovým materiálem, jehož smyslem je zajištění koncepčního dlouhodobého přístupu k ochraně druhu. Je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o tento druh. Časový horizont účinnosti Programu péče je 10 let, ovšem v jeho průběhu budou jednotlivá opatření kontrolována a hodnocena na základě stanovených kritérií a pokud nebudou dostatečně účinná, dojde k jejich revizi. Vydra říční je ohrožený druh, jehož početnost však v posledních letech vzrůstá. V minulosti byla rozšířena po celém území České republiky. Program péče pro vydru by měl pomoci zachovat životaschopnou populaci vydry na našem území, ale na druhé straně by měl napomoci vyřešení konfliktu mezi vydrou a rybáři. Vytvoření pozitivního vztahu rybářů k vydře, případně její tolerance bude pokládáno za naplnění hlavního cíle Programu péče. V takovém případě by bylo zajištěno také dlouhodobé zachování vydry říční na našem území i přes některé její negativní aspekty.
|
|
|
Etologická studie vydry říční (Lutra lutra) se zaměřením na enrichment v ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
JARIABKOVÁ, Markéta
Environmentální enrichment pomáhá zlepšit psychický a fyzický stav zvířat v zajetí. Podporuje aktivní chování a snaží se redukovat stereotypní chování, ke kterému často mají sklony šelmy v zajetí. Práce byla uskutečněna v Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou u dvou jedinců vyder říčních ( Lutra lutra). Snahou bylo zjistit, o který prvek obohacení jevily vydry největší zájem.. Předloženo bylo 7 enrichmentů ? olfaktorický enrichment, míček na potravu, připevněný míček, úprava nory, vejce, zamražená potrava a živá kořist. Obohacující prvky týkající se potravy (míček na potravu, vejce, zamražená potrava a živá kořist) zvýšily dobu strávenou činnostmi žraní, vyhledávání potravy, hra a hravé žraní. Potravní obohacení mělo vliv i na jejich sociální chování.U olfaktorického enrichmentu se zvýšil pohyb po pevnině a očichávání předmětů. U připevněného míčku se u vyder výrazně projevilo hravé chování. Úprava nory zvýšila dobu strávenou s úpravou podestýlky a prozkoumáváním nory.
|
host ::
RSS.